Naši blízcí a Jonášovi přátelé,

chceme Vám oznámit termín obřadu rozloučení s naším prvorozeným synem, i když tím neočekáváme, že se jej musíte zúčastnit – budeme rádi, i když Jonášovi věnujete třeba krátkou vzpomínku! Obřad nemá být o truchlení, ale o vzpomínce na 13 hezkých let, které jsme s ním mohli prožít, o propuštění a rozloučení se…

V příloze píšeme o tom, co se s Jonášem stalo - pro vás, ke kterým se tato zpráva ještě nedostala.

Rozloučení se bude konat ve čtvrtek 13.srpna v 16 hodin

Klášter bosých karmelitánů, Slaný, Hlaváčkovo náměstí 221, vstup branou (viz mapka)

Sál (bývalý refektář) přímo v klášteře, ne v klášterním kostele (sledujte cedulky)

Pozor – jedná se o klášter u hřbitova, nikoli o gotický chrám ve Vinařického ul.

Omlouváme se, že je vše tak narychlo, ale čekali jsme na převezení Jonášova těla do republiky.

Rodina se dohodla, že není nutné smuteční oblečení, stejně tak bude květinová výzdoba, nikoliv pohřební věnce. Pokud budete chtít něco přinést, tak jen malou kytičku k Jonášově rakvi.

Obřad se bude skládat z ekumenické bohoslužby a zavzpomínání rodičů nad projekcí fotografií. Vše jsme připravovali tak, aby rozloučení sice proběhlo se smutkem, ale zároveň nebylo traumatizující pro děti. Budeme opravdu moc rádi, když se po skončení obřadu budete moci s námi zdržet na klášterní zahradě na posezení u občerstvení – pozvání platí pro všechny!

Doprava:

Autobusem – z Dejvické 14.45, 14.50, 15 - na mapce je vyznačeno autobusové nádraží.

Autem – prosíme nezajíždějte na klášterní dvůr (bude využit k obřadu) a nenechávejte auto v parku před branou kláštera (tam dává policie pokuty). V přilehlých ulicích je dost místa k zaparkování.

Vaši Tomáš, Dita, Jakub a Agáta Kučerovi s celou širší rodinou

„Oni zůstali stát plni zármutku. Jeden z nich mu odpověděl –Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo… Jak Ježíše Nazaretského vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho. A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael…

- Vešel a zůstal s nimi. Vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim. Tu se jim otevřely oči a poznali ho, ale on zmizel jejich zrakům. Řekli si – Copak nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil…? A v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma.“

(Lukášovo evangelium 24. kapitola)